Zvuk poplašeného a v tento čas ne zrovna s nadšením vítaného budíčku u značné části Indiánů začal vyzvánět v sobotu 21. 10. 2017 už v 5:00h. Pro nás mimopražské to znamenalo, že za cca hodinu a půl budeme přesedat do auta a směřovat do matičky stověžaté. Po domluvě s náčelníkem(Lukáš Kroupa) se totiž stanovil sraz u sportovní haly na Třebešíně už na 8:30h. Bylo to dané zejména tím, že se Indiánům nepovedlo sejít na soustředění před ligou, a tak trochu té práce s holí chtěli ještě procvičit před zahajovacím utkáním. To bylo na pořadu dne od 10:00h.
A nečekal nás žádný lehký soupeř, ba naopak rozpis nám přihrál na úvod v dobré formě hrající Jaguars Praha. Začátek zápasu se nám celkem vyvedl, dílem to bylo i díky nepřítomnosti D. Golla na hřišti v prvních minutách hrací doby. To byli totiž Jaguáři povětšinou v obraném bloku kolem brankoviště a Indiáni pořádali nájezdy na steč a na prolomení této hradby. Trpělivost a trocha štěstí nám také ve čtvrté minutě přinesla první trefu. Smůlu si naopak vybrala Jana Stárková, která si při zákroku ve svém brankovišti srazila můj jemný doklep do brány. V sedmé minutě bylo srovnáno, když se poprvé a ne naposled trefil S. Cimpa. O minutu později jsme opět vedli, to když mě před brankou našla M. Petráčková a já se nemýlil. Pak Jaguáři vystřídali a na hřiště se dostal D. Goll, který už v jedenácté minutě srovnal na 2:2. Do poločasu přidali branky ještě J. Hašlar a S. Cimpa a my mohli o přestávce zpytovat svědomí za stavu 2:4. V minutě jedenadvacáté si obě družstva polepšila o branku a díky M. Petráčkové a J. Hašlarovi to bylo 3:5. Třiadvacátá minuta přinesla radost do modrobílých barev, J. Vaněk dotáhl Indiány na jediný gól od soupeře. Dvě minuty na to nám díky S. Cimpovi odskočil soupeř opět o dvě přesné trefy, ale za minutu už to po vydařené akci J. Vaňka bylo 5:6. Poslední gól utkání padl dvě minuty před koncem, to když S. Cimpa vystihl mou naivní přihrávku před bránu soupeře a po samostatném úniku pečetil na konečných 7:5 pro Jaguáry.
Následující zápas jsme měli volno a mohli tak sledovat hrdinský boj Red Dragons s New Cavaliers, který však vyzněl přesvědčivě pro Kavalíry. Po devíti brankách M. Brabcové, čtyřech T. Suchého a dvěma V. Uhra se skóre zastavilo na 15:2, za Draky se přesně trefili J. Vondra a J. Táborský ml..
Po tomto utkání zůstali Draci na hřišti a během krátké přestávky, kterou měli na doplnění sil a energie, vyčkávali našeho příchodu. Byl to zápas hraný většinou na jednu branku, také už v první minutě se ukázala větší síla Indiánů, když přesně zacílil J. Vaněk. Pak se Draci semkli a pevně drželi své obranné valy. Druhé trefy jsme se dočkali až v minutě desáté a do poločasu přidali ještě další tři. Ve druhé půli jsme přidali v obměněné sestavě další čtyři branky a celý zápas vyhráli v poměru 9:0, sedmkrát se trefila M. Petráčková, dva přesné zásahy přidal J. Vaněk.
Reprízu loňského finále si po našem zápase zopakovali Jaguáři a Kavalíři a byla to zpočátku jednostranná záležitost. Do deváté minuty si střelnici otevřel S. Cimpa, který zkompletoval hattrick. Po té se osmělili i Kavalíři, jenž zásluhou M. Brabcové snížili na 1:3 a tímto stavem skončil i poločas.
Sedmnáctá minuta byla předzvěstí konce veškerých šancí na lepší výsledek pro Kavalíry, když byl na dvě minuty vyloučen A. Hubl. V minutě devatenácté odskočili o tři branky opět Jaguáři, gól dával S. Cimpa. Na to svým gólem odpověděl V. Uher, ale Jaguáři do osmadvacáté přidali další čtyři(2x D. Goll, 1x S. Cimpa a I. Zemková). To už v zápase nepokračoval A. Hubl, který ke žluté přidal ve 24 minutě i kartu červenou. V závěru zápasu už jen kosmeticky upravila výsledek dvěma přesnými zásahy M. Brabcová, konečné skóre tak zní 8:4 pro Jaguáry.
V předposledním mači si doslova střelnici otevřeli Jaguáři, kteří zasypali branku Draků sprškou střel. Konečný výsledek tohoto utkání zní 19:0.
Poslední utkání obstarali v třebešínském azylu pořádající Kavalíři s Indiány. Sledoval jsem tento zápas z lavičky, připraven zasáhnou do boje, kdyby se hra nedařila a soupeř navyšoval skóre. Bylo to však náramné pokoukání, neboť Indiáni vtrhli do tohoto střetnutí jako uragán a za první minutu stihli nasázet Kavalírům tři góly(1x M. Enge, 1x M. Petráčková, 1x J. Vaněk) neuvěřitelné. Když v sedmé minutě zvýšil J. Vaněk na 4:0, byl jsem jak v Jiříkově vidění. Jenže místo toho, abychom hráli spolehlivě dozadu a nebláznili na hřišti, začala naše hra připomínat hurá hokej, jak jsme chtěli přidávat další a další góly. Toho využil V. Uher a dvěma přesnými zásahy trochu utlumil naše nadšení. Do poločasu však indiánská grupa přidala další dvě trefy(1x M. Petráčková, 1x M. Enge) oproti jedné kavalírské(T. Suchý) a my mohli být se stavem 6:3 nadmíru spokojení. V minutě sedmnácté přiblížil na rozdíl dvou branek Kavalíry opět V. Uher. V minutě dvaadvacáté to bylo opět o tři, když nedal šanci brankáři domácích J. Vaněk. Nedlouho nato však musel náš kapitán hřiště opustit, neboť spolu s A. Hublem natolik vklínili své vozíky dohromady, že nezbývalo než je oba odsunout za hřiště a tam se pokusit o nápravu. Vystřídali jsme a pustili se do bránění dosud tak příznivého stavu. Těch posledních 6-7 minut bylo pěkně těžkých, Kavalíři ucítili šanci a hrnuli na nás jeden útok za druhým. V pětadvacáté minutě se jim také podařilo snížit na 7:5, branku zaznamenala M. Brabcová. Více jsme jim do konce však naštěstí nepovolili a připsali si cennou výhru.
Chtěl bych všem moc poděkovat, trenérům za bezvadný koučink, spoluhráčům za super výkony a našim drahým kamarádům asistentům za podporu a fandění. V sobotu 11. 11. nás čeká domácí kolo v Plzni a já si moc přeji, abychom dokázali podobný výkon zopakovat či dokonce vylepšit.
