Předseda našeho spolku Lenox, Lukáš Kroupa, byl 7. 3. 2020 zvolen také předsedou České federace Powerchair Hockey (ČFPH). Volba Lukáše Kroupy do čela vedení sportu bylo přirozeným pokračováním jeho dlouhodobého působení v Powerchair Hockey, kde se prosadil jako hráč, reprezentant, zakladatel klubu, organizátor, provozní a finanční manager. Lukáš Kroupa nadále zůstává předsedou spolku Lenox v čele výkonného managementu.
V níže uvedeném rozhovoru, který zveřejnila Česká federace Powerchair Hockey, se dočtete více. Uvádíme pouze část rozhovoru, plný obsah naleznete zde.
Lukáši začneme aktuálně. Jak současná situace v souvislosti s COVID 19 ovlivňuje životy hráčů Powerchair Hockey?
Současná situace ovlivňuje hráče podle mě ve dvou rovinách, a to jak v jejich osobním životě, tak i samozřejmě v tom sportovním. Osobní život je samozřejmě zasažen zejména ve smyslu každodenního fungování a vnitřního nastavení. Když budu konkrétní, tak jde především o rehabilitaci a sociální kontakty. Pro mnoho našich hráčů tato situace působí problémy i v tom ohledu, že můžou mít problémy se zajištěním základních potřeb např. zajištění nákupu potravin nebo zdravotnických pomůcek. Ani vykonávat osobní asistenci nemusí být při některých úkonech úplně jednoduché. A pokud jde o sport jako takový, tak tam je samozřejmě ten zásah obrovský, protože teď v podstatě nelze dělat žádné akce, ani tréninky, ani zápasy. Na to si budeme muset ještě počkat. Pro velké procento hráčů zapojených do Powerchair hockey, jde o jednu z mála aktivit, které se mohou věnovat.
Powerchair Hockey se věnují i lidi s největším pohybovým omezením. Jak ty vnímáš ohroženost této skupiny osob?
Ohroženost je poměrně vysoká. Myslím si, že je srovnatelná se skupinou lidí, kteří jsou v důchodovém věku. Řada z nás má fyzické omezení, které zabraňuje tělu lépe zvládat infekční onemocnění, kam nemoc Covid-19 patří.
Dobře. Ty jsi byl zvolen předsedou ČFPH 7. 3. 2020. Můžeš popsat důvody, proč jsi kandidoval?
Byl jsem součástí výkonného výboru, který působil ve vedení od roku 2015, působil jako zástupce hráčů. Když se blížil konec volebního období, a předseda Václav Uher se rozhodl znovu nekandidovat, řešili jsme, jakým způsobem pokračovat dál. Byl jsem osloven předsedou, zda bych nechtěl převzít jeho roli a kandidovat na předsedu. Zprvu jsem hodně váhal a musel si nastavit nějaké podmínky, aby bylo reálné zvládnout vedení svého klubu, své organizace a vedení federace. Tyhle podmínky jsem přednesl a podařilo se je splnit, takže jsem tu kandidaturu přijal.
Vize se skládá z několika bodů. Jednak je to o určitém zefektivnění práce managementu federace. S tím souvisí rozšíření lidí, kteří se budou o sport jako takový starat. To považuji za velmi důležité pro to, aby byla zachována dlouhodobá stabilita sportu. Pak je to také zvýšení podpory pro kluby samotné a přispění ke zvyšování hráčské základny. To znamená rozšířit počet hráčů a klubů v České republice ale i na Slovensku, které je součástí České Powerchair Hockey ligy. Pak je to i zlepšení vztahů se zahraničím, aby se informace z Mezinárodní federace a IWAS (která má Powerchair Hockey celosvětově na starost) dostávaly přímo k nám a abychom byli, jak si říká, ve víru dění. Naší snahou bude také pokusit se co nejvíce dohnat zahraničí zejména ve výchově nových hráčů, trenérů a rozhodčích.
Jakým způsobem bys rád přivedl k Powerchair Hockey další lidi?
Tak pokud jde o rozšiřování hráčské základny, vidím jedinou možnost a jedinou cestu, která je velmi náročná a velmi dlouhodobá. Přímé oslovování těch lidí, kteří jsou cílovou skupinou Powerchair Hockey. Budeme se snažit kontaktovat jiné organizace, jejímiž členy jsou potencionální hráči Powerchair Hockey.
A lidi pro další role v Powerchair Hockey – dobrovolníci, rozhodčí a trenéři? Co může federace nabídnout nově příchozím lidem?
Nabídka je poměrně široká, podle toho, jakou roli můžou a chtějí ti lidé zastávat. Nabízíme kurzy pro rozhodčí, kde po úspěšném absolvování dostane účastník certifikát. Pokud se o ten sport bude dále zajímat, může se dostat až na úroveň mezinárodní licence, když absolvuje mezinárodní školení, které probíhá v zahraničí. Pro trenéry také probíhá školení pod vedením naší reprezentační trenérky. Absolvent opět získá certifikát, který může využít nejenom v našem sportu ale i jako doplněk a podklad při shánění zaměstnání. Zájemce může také působit v roli osobního asistenta u některého z týmů. Nabízíme tedy i zaškolení toho osobního asistenta. Je k tomu určen projekt Asistent na zkoušku, který realizujeme pět let prostřednictvím organizace Lenox.
Když odhlédneme od současné situace, je velké množství činností, kterým člověk může věnovat svůj čas. Proč by si podle tebe měl vybrat Powerchair Hockey. V čem je atraktivní?
Pokud jde o hráče, tak při zapojení do našeho sportu, který je vlastně jediným kolektivním sportem pro osoby s těžkým tělesným hendikepem, má možnost vyzkoušet si kouzlo kolektivního sportu. Powerchair Hockey nabízí možnost zažívat podobné věci, jaké jsou běžné u standardních týmových sportů. S tím souvisí i sociální kontakt. Hráči se dostanou mezi větší skupinu lidí, kde navazují sociální vazby. Posouvá je to jak osobnostně, tak i z hlediska praktického života, protože aby se vůbec sportu mohli věnovat, tak si musí umět organizovat povinnosti kolem, například způsob dopravy na trénink nebo na zápasy. A naučí se cestovat. Případně pokud se později účastní mezinárodních turnajů v zahraničí, tak získají možnost někam se podívat. Pokud jde o asistenty, trenéry, rozhodčí, tak určitě to je zajímavá zkušenost. Dostanou se do skupiny hendikepovaných, poznají, co jsou a nejsou schopni zvládnout, co prožívají. Mimochodem Powerchair Hockey je prostředek, jak mohou hendikepovaní, tak i nehendikepovaní při sportu prožívat stejné pocity. Což považuji jeden z hlavních přínosů sportu jako takového.
A úplně konkrétně. Co tobě osobně Powerchair Hockey přinesl a jak ti ovlivnil život?
Poowerchair Hockey se věnuji od roku 2010. Začínal jsem na pozici úplného nováčka a pak se posunul do pozice stabilního hráče v týmu. Následně jsem zakládal vlastní tým a teď zastávám pozici v čele tohoto sportu pro Českou republiku. Tak z toho je vidět, že Powerchair Hockey pro mě představuje velký posun. Velký posun třeba osobnostní, protože člověk se naučí komunikovat s lidmi. Pak tím, že člověk musí zvládat více funkcí najednou. To znamená, že se nějakým způsobem dotkne různých oborů, ať už z pohledu finančních oborů, marketingu, řízení lidí, psychologie, krizového řízení, plánování. Je toho opravdu hodně. To jsou zkušenosti, které mi vlastně ten sport nabídl a poskytl. V tomhle ohledu mi ohromně pomohl. A jsem za to rád.
Na závěr bych se vrátil k tomu, kde jsme začali. Co bys vzkázal všem, kteří jsou aktivní v Powerchair Hockey, aby nevyšli úplně ze cviku. Je něco takového?
I v téhle té době jsou způsoby, jak se mohou Powerchair Hockey věnovat, ať už doma nějakými jednoduchými cviky (například nahrávání si o zeď) nebo se teoreticky vzdělávat. Víc si prohloubit pravidla, sledovat nějaké zápasy, ať už z české ligy nebo ze zahraničí. My teď připravujeme materiály, které k tomu budou sloužit, různé kvízy nebo informace ohledně domácí přípravy, které si pak budou moci hráči vyzkoušet.
Jinak bych chtěl popřát všem hlavně pevné zdraví, protože o to tady jde teď především, hodně sil, a hlavně hodně optimismu. Je důležité se udržovat stále ve fyzické a psychické kondici. Důležité je také snažit se udržovat sociální kontakty, když už to nejde osobně, tak alespoň telefonicky či přes sociální sítě tak, abychom zůstali v kontaktu s lidmi, kteří jsou pro nás důležití.
